Egypt - historie
Egypt - Nová říše
Nová říše: 1551 – 1080 př. n. l. (18. - 20. dynastie)
Nová říše trvala téměř půl tisíciletí a byla dobou největšího mocenského, hospodářského a kulturního rozmachu starého Egypta. Hranice egyptského státu se táhly od Libye po Sýrii a na jihu zasahovaly až do dnešního Súdánu; egyptští králové uplatňovali svůj vliv až v Babylónii a Asýrii. Výrobní síly země nevídaně vzrostly; dobyvatelské války zajistily přísun otroků, nová zavlažovací zařízení zvětšila plochy polí a sadů, zdokonalen byl pluh, z Malé Asie pronikla do Egypta výroba železa a tvrdých slitin bronzu. Stavby panovníků se svou nákladností vyrovnaly největším pyramidám a jako výtvory umění je převýšily. Sochařství, malířství a písemnictví dosáhlo nového vrcholu. Mezinárodní obchod zažíval uprostřed 2. tisíciletí př. n. l. období velkého rozkvětu. Egypt v té době vyvážel plátno, papyrus, solené ryby a obilí a z ciziny zase dovážel víno, olivový olej a obrovské množství dřeva – nejen cedr z Libanonu, ale také smrk, dub, jasan, buk a břízu z Malé Asie. Hlavním přístavem byl Byblos, kde se sbíhaly všechny nitky zámořského obchodu. Přímé spojení ovšem Egypťané udržovali s Kyprem, kde byla naleziště mědi, a s Krétou, která je hluboce ovlivňovala po umělecké stránce od časů Střední říše. Z hlediska těžby zlata a jeho vývozu představoval Egypt největší mocnost. Za úspěchem egyptského impéria tak nestála vojenská síla, ale právě zlato. Poprvé se také dá mluvit o éře otrokářství. Nejvíc otroků směřovalo do Egypta, neboť byl nejbohatší a nadlouho nejúspěšnější mocností na Středním východě.Na konci vlády Ahmose I. ovládl Egypt území od Palestiny k Horní Núbii. Za Ahmose I. skončila v jeho zemi nadvláda asijských Hyksósů a začala epocha obnovené samostatnosti a všestranného rozmachu, tj. Nová říše. Sestra a manželka Thutmose II. - Hatšepsovet - vládla jako regentka v zastoupení malého syna Thutmose III. (1490 – 1468 př. n. l.). Po několika letech se sama prohlásila za panovnici. Věnovala se vnitřnímu rozvoji země a zaměřila se hlavně na stavební činnost. Dala s velkými náklady dokončit obnovu měst a chrámů zničených za dlouhé okupace země Hyksósy, podporovala budování zavodňovacích zařízení, těžbu v lomech a dolech. Po smrti Hatšepsovet byl Thutmose III. nucen podniknout několik výprav, aby udržel svou moc v Sýrii a Palestině. Dávky z této části říše a núbijské zlato udělaly z Egypta nejbohatší stát starověkého světa. Amenhotep III. nebyl válečníkem. Obklopil se neslýchaným přepychem, liboval si ve stavbách honosných paláců a chrámů, pořídil si harém se stovkami egyptských a asijských krásek. Nejrozsáhlejší komplex staveb Amenhotepa III. se zachoval v Luxoru. Tvoří jej chrám k oslavám novoročních svátků, který byl přidružen ke karnackému chrámu boha Amona. Zádušní chrám si dal Amenhotep III. postavit na západním břehu Nilu proti Luxoru. Byl to největší chrám tohoto druhu vůbec. Zachovaly se z něho jen dvě poškozené trůnní sochy. Jeho dědic vypadal velmi zvláštně. Měl protáhlý obličej, dlouhý krk, vpadlý hrudník, úzký pas, široké boky a dlouhé, vyzáblé nohy. Už za Amenhotepa III. vzkvétal jako součást uctívání Rea kult slunečního kotouče a Amenhotep IV. byl vychován v tomto kultu. Král zakázal Amonův kult a místo něho zavedl v souladu se starým uctíváním Slunce nový kult Atona, „Slunečního kotouče“. Nato si změnil jméno na Achnaton („Lesk Atona“) a přesídlil do nově založeného hlavního města Achetatonu. Achnaton zahynul pravděpodobně při palácové revoltě. Po něm se stal králem mladý Tutanchaton, který si sice změnil jméno na Tutanchamon a nové hlavní město opustil a vrátil se do Vesetu, ale přesto zemřel krátce po dosažení dospělosti.
Králové 19. dynastie (asi 1310 – 1186 př. n. l.) pocházeli z dolnoegyptského Džanetu (Tanis). Prvním králem byl Ramesse I. (1310 – 1309 př. n. l.), zdatný voják a organizátor, jakého oslabená a ohrožená říše právě potřebovala. Jeho syn Sethi I., který byl silným panovníkem a vnuk Ramesse II. znovu vybudovali asijské impérium, které se svým leskem blížilo zašlým časům. Sethi I. (1309 – 1290 př. n. l.) patří k nejvýznamnějším panovníkům Nové říše. Jako válečník zůstal až do konce dějin starého Egypta nepřekonán a jako stavebník byl převýšen jedině svým synem Ramessem II. Ramesse II. - žádnému jinému panovníkovi v tisíciletých dějinách egyptského údolí Nilu nebyla nikdy dopřána tak dlouhá vláda jako druhému nositeli jména Ramesse. Když kolem roku 1224 př. n. l. ve vysokém věku zemřel, ležela za ním doba vlády dlouhá 67 let. Žádný druhý faraón nezanechal po sobě tolik pomníků, staveb, soch a hieroglyfických nápisů jako on. Lesk jeho jména byl tak vysoký, že devět nástupců se rovněž jmenovalo Ramesse. Vládnout začal hned po dosažení dospělosti, tj. v 15 letech, a to jako spolukrál svého otce Sethiho I. Přesto musel o své postavení po dvě desetiletí tvrdě bojovat: proti říši Chetitů, kteří od dob Šuppiluliumaše představovali vedoucí mocnost v Přední Asii. Velkou bitvu u Kadeše na řece Orontu svedl Ramesse II. s Chetity v roce 1286 př. n. l. Kolem roku 1270 př. n. l. uzavřeli Ramesse II. a chetitský král Chattušiliš III. mír. Uzavřeli mírovou smlouvu v narůstajícím tušení, že oběma stranám hrozí nebezpečí z vnějšku. Obří a nezadržitelné lidské hordy se daly do pohybu, mnohdy vyzbrojené bronzovými, či dokonce železnými zbraněmi, a ohrožovaly existující říše a státy. Ramessův nástupce Merenptah byl nucen čelit takové hrozbě po vpádu barbarských kmenů do západní delty. Libyjce porazil a na paměť svého velkého vítězství dal zhotovit nápis na velké stéle, v jehož předposledním řádku uvedl mezi poraženými národy také Izrael. Je to první zmínka v egyptských památkách a nejstarší zachovaná zmínka o Izraeli vůbec. Další panovníci se nám už ztrácejí v mlze kusých zpráv. Známe jen jejich jména, ale nikoli pořadí: Sethi II., Amenmesse, Siptah.
20. dynastie se ujala moci po zmatcích, kdy se země zmítala v bezvládí. Její zakladatel Setnacht panoval jen krátce, ale mohl o sobě prohlásit: „Uvedl jsem do pořádku celou zemi, jež byla plna povstání… Očistil jsem velký trůn Egypta.“ Jeho nástupce Ramesse III. už je považován za faktického vládce celého Egypta. Ramesse III. vybojoval velkou bitvu na moři i na souši proti nájezdníkům zvaným Mořské národy. Jeho vládu patrně ukončilo neobyčejně rozsáhlé harémové spiknutí. Ramesse III. byl posledním velkým faraónem nezávislého Egypta. 20. dynastie vládla asi v letech 1190 př. n. l. až 1080 př. n. l. Na trůnu se vystřídalo 11 panovníků. Za nástupců Ramesse III. říše postupně ztrácela dobyté území a úměrně s tímto procesem ubývalo i vážnosti vládců. Poslední Ramesse XI. byl v plném područí kněží boha Amona a nakonec byl nahrazen na trůnu Amonovým veleknězem Hrihorem.
Egypt - Ptolemaiovská doba až současnost
Na konci 4. století př. n. l. dobyl celé perské impérium mladý makedonský král Alexandr Veliký. Když přijel do Egypta, obyvatelé ho vítali
jako zachránce. Makedonský král Alexandr Veliký byl zakladatelem hlavního města Alexandrie.
Více o historii od Ptolemaiovců do současnosti...
